Není tomu tak dlouho, co Parlamentem prošla novela zákona o elektronických komunikacích, která změnila pravidla provádění telemarketingu.
Média novelu provázela nadpisy jako „Konec otravným hovorům“ nebo „Poslanci dali stopku telemarketingu“
Opravdu je ale s telemarketingem konec? A jak je to s B2B hovory? Co na ně říká Český telekomunikační úřad („ČTÚ“)? A jaká vám hrozí pokuta? To vše se dozvíte v tomto článku.
Pravidlo pro využívání telefonních čísel za účelem marketingu je obsaženo v § 96 zákona o elektronických komunikacích. Zjednodušeně se dá tlumočit tímto způsobem:
Na telefonní číslo můžete volat s nabídkou služeb pouze za předpokladu, že se „majitel“ čísla zapsal do účastnického seznamu (1188.cz) a uvedl tam, že chce být za těmito účely kontaktován. Nebo za předpokladu, že máte od dané osoby souhlas, případně je to váš zákazník.
Podle § 118 odst. 1 písm. j) zákona vám za porušení tohoto pravidla, respektive za obtěžování marketingovou telefonní reklamou hrozí pokuta až 50 000 000 Kč nebo 10 % z obratu.
Zákon nijak nerozlišuje, jestli jde o spotřebitele, obchodní partnery nebo firemní čísla. Prostě pokud telefonní číslo není v seznamu nebo neexistuje souhlas, zákon marketingové hovory zakazuje.
A protože s novelou zákona vyvstala řada sporných otázek, přišlo na scénu výkladové stanovisko, které mělo danou problematiku vysvětlit.
Ve výkladovém stanovisku ↗ se ČTÚ mj. zabývá otázkou, jak je to s voláním na telefonní čísla, které má firma zveřejněna na svých webových stránkách.
Uveďme si příklad: Podnikatel si v rámci B2B vytipuje zajímavé zákazníky, vyhledá na jejich webu kontakt a chce jim nabídnout svůj produkt či službu. Je to však ve světle novely zákona možné?
Stanovisko obsahuje následující odpověď: "Vzhledem k tomu, že zdrojem kontaktu zde není veřejný účastnický seznam (zdrojem je kontakt uvedený na webových stránkách volané firmy), na takový případ kontaktování za účelem nabídky zboží a služeb, tj. na kontaktní údaje zveřejněné samotným subjektem údajů se předmětná právní úprava zákona o elektronických komunikacích nevztahuje a bude potřeba ve vztahu k takovému zveřejněnému kontaktu posuzovat, k čemu takový kontakt slouží (zda například není u takového kontaktu uveden specifický účel jeho použití) a zda jeho použitím nedochází k porušování pravidel obsažených v jiných právních předpisech (obecné nařízení o ochraně osobních údajů atd.)."
ČTÚ jinými slovy říká, že pokud jde o kontakt zveřejněný na webových stránkách firmy, zákon o elektronických komunikacích se nepoužije. Fakticky je tak nabídka služeb povolena. Ale!
Praxe ČTÚ se od výkladového stanoviska liší.
K dispozici máme dvě rozhodnutí ČTÚ, jež se týkaly situace, kdy společnost učinila nabídku služeb na telefonní číslo zveřejněné na webových stránkách.
V obou případech se to volané osobě nelíbilo, proto podala stížnost k ČTÚ, který zahájil kontrolu.
U prvního případu bylo telefonní číslo dle kontrolované osoby získáno jednak z webové stránky www.kurzy.cz, jednak z webové stránky volané osoby. Za hovor ČTÚ „odměnilo“ kontrolovanou osoba pokutou 40 000 Kč. Proč? Protože webové stránky www.kurzy.cz lze považovat za účastnický seznam (ve smyslu § 95 odst. 5 zákona). Dle ČTÚ se pak „musí aplikovat pravidlo, že pokud u konkrétního subjektu není uvedeno, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu, nelze ho za tímto účelem kontaktovat“.
Druhý příklad už je o něco zajímavější. V tom totiž kontrolovaný výslovně uváděl, že telefonní číslo získal z webových stránek podnikatele (volaného) a jednalo se tedy o kontakt v rámci B2B. Dále kontrolovaný odkazoval právě na zmiňované stanovisko, dle něhož se zákon o elektronických komunikacích na tuto situaci nevztahuje. A závěr ČTÚ? Výkladové stanovisko není závazný právní předpis, takže se jím volající nemají řídit. Konkrétně ČTÚ uvedl:
„Závěry ve stanovisku uvedené nelze považovat za závazný výklad právních předpisů, a to ani v případech, kdy ve vztahu k těmto předpisům vystupuje Český telekomunikační úřad v roli gestora. K závaznému výkladu právních předpisů jsou povolány v rámci daných zákonných zmocnění toliko soudy, resp. příslušné správní orgány, a to v rámci konkrétních správních řízení.“
Co si z toho odnést? I za zavolání na firemní telefonní číslo, které je zveřejněno na webových stránkách takové společnosti, hrozí pokuta.
Pokud v rámci vašeho B2B byznysu voláte také na čísla zákazníků či potenciálních zákazníků, ověřte si, že:
Chcete pomoct zkontrolovat vaše procesy? Neváhejte se na nás obrátit ↗.
Ondřej je praktikant v SEDLAKOVA LEGAL a věnuje se GDPR, právu v marketingu a korporátnímu právu. Kromě toho má však přesah do IT vývoje a designu.
Jsem advokát specializující se na ochranu osobních údajů, e-commerce, compliance a související oblastí. Za dobu působení v kanceláři jsem provedl desítky firem audity, nastavením procesů souvisejících s technologiemi a právem.
