Novela zákona o obchodních korporacích

V návaznosti na unijní směrnici o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností („Směrnice o digitalizaci“) došlo k 1.7.2023 k účinnosti dalšího balíčku změn rovněž také v rámci zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“), jejímž cílem je mj. další zjednodušení založení obchodních korporací, nové vymezení překážek pro výkon funkce členů volených orgánů společností, a vyřešení chybějící evidence obsahující informace o osobách, u kterých je zjištěna překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.

Skutečně je však účinností této novely realizován další krok k vytouženému cíli spočívajícímu v jednoduchém online procesu založení obchodních korporací? (o této možnosti jsme vás informovali ZDE ↗). Co musíte nově jako jednatel splňovat? Kde všude budou dostupné vaše údaje? Pojďme se na to společně podívat.

Nové pojetí bezúhonnosti členů volených orgánů obchodních korporací

Doposud byly podmínky pro výkon funkce člena voleného orgánu specifikovány v rámci ZOK s odkazem na podpůrné užití úpravy v rámci živnostenského zákona, v rámci kterého byla vymezena bezúhonnost členů volených orgánů včetně další podmínky spočívající v neexistenci překážek v provozování živnosti mj. takto:

• za bezúhonnou se ve smyslu živnostenského zákona nepovažovala osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání právnické osoby, o člena jejíhož voleného orgánu jde;
• v rámci živnostenského zákona uvedená překážka výkonu funkce pro osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurz;
• v rámci živnostenského zákona uvedená překážka v podobě uložení trestu nebo sankce ze strany soudu či správního orgánu v podobě zákazu činnosti týkající se provozování živnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu.

Nově ZOK obsahuje vlastní přímou úpravu překážek výkonu funkce členů volených orgánů obchodní korporace, pro které nebude možné funkci člena orgánu vykonávat. Konkrétně se jedná o tyto:

• překážka výkonu funkce z důvodu existence rozhodnutí veřejné moci (vydané buď soudem nebo správním orgánem, a to nejen v ČR, ale i v rámci EU či EHS), které zakazuje vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby;
• rozhodnutí i jiných států o zákazu výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace;
• překážka v podobě pravomocného odsouzení za vybrané trestné činy jak v ČR, tak v zahraničí, kdy se jedná o trestné činy daňové, poplatkové, devizové, trestné činy porušení povinností při správě cizího majetku a další trestné činy majetkové a hospodářské povahy;
• překážka výkonu funkce pro osoby, na jejichž majetek bylo v ČR nebo v zahraničí vydáno rozhodnutí o konkurzu, a to do okamžiku jeho zrušení.

Pozor na notifikační povinnost:

V rámci přechodných ustanovení novely je uvedeno, že vznikne-li v souvislosti s novelou osobě, která je členem orgánu obchodní korporace, některá z překážek výše uvedených, má tato osoba notifikační povinnost vůči obchodní korporaci. Tuto povinnost si musí splnit nejpozději do 1.8.2023, a následně její funkce dnem 1.10.2023 zanikne.

Založení informační povinnosti členům volených orgánů

S ohledem na vážné důsledky, které vznikají při nesplnění podmínek k výkonu funkce, nově ZOK zatěžuje kandidáty i členy voleného orgánu obchodních korporací informačními povinnostmi, a to těmito:

• Informační povinnost preventivní, kdy ten, kdo se má stát členem voleného orgánu, informuje před svým zvolením zakladatele nebo přímo korporaci o skutečnosti, že u něj existuje některá z výše uvedených překážek výkonu funkce, nebo že u něj existují skutečnosti, které by mohly důvodně ke vzniku těchto překážek vést, či že u něj ohledně jeho majetku nebo ohledně majetku právnické osoby, v niž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení, ať již v ČR nebo v zahraničí.
• Informační povinnost průběžná, kdy člen voleného orgánu je o skutečnostech uvedených shora povinen informovat korporaci bezodkladně poté, co se o těchto skutečnostech dozví.

Zajímá vás naše nabídka služeb v korporátním právu? Pojďte se na ně podívat ZDE. ↗

Zřízení evidence vyloučených osob – není tak již nutné dokládat výpis z rejstříku trestů při zápisu člena voleného orgánu do obchodního rejstříku?

Nově v souladu s novelou byla Ministerstvem spravedlnosti ČR zřízena tzv. EVIDENCE VYLOUČENÝCH OSOB, v rámci které budou vedeny osoby, u nichž je dána překážka výkonu funkce dle § 46 ZOK – viz výše zmíněné překážky výkonu funkce.

S ohledem na to, že evidence bude obsahovat i citlivé osobní údaje, bude se jednat o evidenci neveřejnou. Přístup budou mít jen soudy pro účely soudních řízení (zejména rejstříkových) a přístup budou mít i notáři pro výkon jejich činnosti.

Každá osoba se však může obrátit na Ministerstvo spravedlnosti a požádat o poskytnutí informace, zda jsou o ní v evidenci vyloučených osob vedeny údaje nebo zda o ní byly vedeny v minulosti. Žádost bude možné podat prostřednictvím e-formuláře dostupného na webu MS.

Pro zjištění překážek výkonu funkce vzniklých na základě rozhodnutí v jiných státech EU pak bude sloužit celoevropský systém BRIS (Business Registers Interconnection System). V budoucnu by tak mělo dojít k propojení evidence s ostatními evidencemi po celé EU a dospět tak k snazšímu přístupu k údajům i u zahraničních osob, což je skvělá zpráva.

Jedním z důvodů vzniku této evidence je zavedení jednoduchého a efektivního mechanismu umožňujícího prověření ze strany notáře či rejstříkového soudu, zda nejsou dány na straně kandidáta na člena voleného orgánu obchodní korporace zákonné překážky pro výkon této funkce.

Aktuálně právě kandidát, který se má stát členem voleného orgánu, musí ať notáři či rejstříkovému soudu dokládat, že splňuje podmínky pro výkon této funkce, a to čestným prohlášením a výpisem z trestního rejstříku. Rádi bychom konstatovali, že již aktuálně není potřeba dokládat notáři či rejstříkovému soudu výpis z rejstříku trestů, jelikož postačí nahlédnutí do již zřízené evidence vyloučených osob, ale bohužel opak je pravdou.

Až od 1.8.2023 dojde ke spuštění evidence vyloučených osob naostro. I přesto vzhledem k informacím, které máme od našich spolupracujících notářů, kteří by právě tuto evidenci měli užívat, povinnost dokládat výpis z rejstříku trestů bude platit i nadále s ohledem na dosavadní činnost státní správy ohledně vývoje systému evidence. Bude tak ještě nějaký čas trvat, než se evidence naplní podstatnými informacemi, aby se z ní dalo vycházet a než odpadne zcela povinnost výpis z rejstříku trestů dokládat.

O plném zprovoznění evidence vyloučených osob vás budeme informovat.

Závěr

Výše uvedená novela ZOK jistě přináší určitý pokrok k tomu, aby bylo možné obchodní korporace zakládat jednodušším způsobem, a to právě v podobě odpadnutí povinnosti dokládat výpis z rejstříku trestů ze strany člena voleného orgánu obchodní korporace. Jak však z výše uvedeného vyplývá, na účinnost v praxi si budeme ještě nějaký čas počkat.

Doporučujeme však i přesto nové právní úpravě věnovat patřičnou pozornost, neboť pro obchodní korporace se může stát problematický případný automatický zánik funkce člena orgánu obchodní korporace k 1. 10. 2023, a je také potřeba plnit již nyní nové informační povinnosti člena obchodní korporace.

Právě s těmito záležitostmi vám můžeme pomoci.