Česká právní úprava (zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) upravuje dva typy rozvodů – a to sporný a nesporný. Nelze zcela říct, že jeden typ je lepší než druhý, neboť oba tyto typy rozvodů mají své výhody i nevýhody. Vždy záleží na dané situaci a zejména na manželech samotných. Pojďme si tyto výhody
a nevýhody přiblížit.
Z pohledu rychlosti a komplexnosti řešení je nejvýhodnější cestou nesporný rozvod. Pod pojmem „nesporný“ je nutné chápat to, že oba manželé s rozvodem souhlasí a jsou ochotni se dohodnout na všech zákonných podmínkách. K nespornému rozvodu je však potřebná součinnost (tj. spolupráce) obou manželů, přičemž musí být splněny následující podmínky:
U této podmínky je nutné upozornit na jednu mylnou představu, která je ve veřejnosti rozšířena. Tato podmínka je totiž veřejností vykládána tak, že je naplněna až faktickým odstěhováním jednoho z manželů z domu/bytu. Tento výklad je však nesprávný.
Spojení „manželé spolu nežijí“ znamená, že manželé netvoří manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Odborná literatura pojem společného soužití vykládá tak, že společné soužití znamená společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů, přičemž zahrnuje také intimní soužití. [1]
Manželé (resp. rodiče) se musí dohodnout na úpravě poměrů k nezletilým dětem. Úprava poměrů k nezletilým dětem může mít několik podob, a to ve formě výlučné péče jednoho z manželů (ale i tak může druhý manžel dostat možnost v určitých časech a dnech se vídat s nezletilými dětmi), střídavé péče (nejčastěji po týdnech – sudý/lichý), popř. společné péče (soud neupravuje péči nebo styk o nezletilé děti – v podstatě soud rozhodnutím zkonstatuje, že zůstává režim, jaký tu byl doposud).
Při volbě je nutné snažit se co nejvíce dbát zájmů dítěte, nikoliv zájmů rodičů. Součástí této dohody je také výživné na nezletilé děti. V praxi bývá otázka výživného (bohužel) větším kamenem úrazu než samotná otázka péče a styku s nezletilými dětmi.
V neposlední řadě musí manželé uzavřít dohodu o úpravě svých poměrů, svého bydlení, popř. výživného pro dobu po rozvodu manželství (tzv. dohoda o vypořádání společného jmění manželů). Součástí společného jmění manželů nejsou pouze aktiva (majetek), ale také pasiva (dluhy).
V rámci dané dohody je vždy ujednáno, kdo se stane výlučným vlastníkem (jaké věci), a vypořádají se také závazky (dluhy). Zároveň se v rámci této dohody běžně sjednává finanční kompenzace, výživné pro jednoho z manželů, změna trvalého pobytu a další.
Jestliže tedy manželé uzavřou výše uvedené dohody a splní podmínku v délce trvání manželství včetně toho, že spolu manželé déle jak šest měsíců nežijí, tak mají vše potřebné, aby rozvod manželství proběhl ve formě nesporného rozvodu.
I v takovém případě je však nutné dodržet procesní postup u soudu – vedou se dvě soudní řízení – jedno o nezletilých dětech a druhé o rozvodu manželství (jehož součástí je také schválení dohody o vypořádání společného jmění).
Sporný rozvod nastává za situace, kdy se manželé nejsou schopni dohodnout na nesporném rozvodu nebo nesplňují některou z jeho podmínek. V takovém případě bude v rámci soudního řízení zkoumána (na rozdíl od nesporného rozvodu) existence rozvratu manželství a příčiny tohoto rozvratu.
Manželství může být totiž rozvedeno pouze tehdy, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Na rozdíl od nesporného rozvodu nemusí být v rámci rozvodu sporného vypořádáno společné jmění manželů.
Nicméně pokud manželé mají nezletilé děti, musí být před sporným rozvodem upraveny poměry k nezletilým dětem – pokud se manželé nejsou schopni dohodnout, tak o úpravě poměrů bude rozhodnout autoritativně soud (na rozdíl od nesporného rozvodu, u kterého je nutná dohoda rodičů). I v případě sporného rozvodu budou muset proběhnout dvě soudní řízení, a to jedno o úpravě poměrů k nezletilým dětem a druhé o rozvodu manželství.
Pokud máte jakékoliv otázky nebo potřebujete právní služby tohoto typu, napište nám ↗.
Shrnul jsem základní rozdíly mezi nesporným a sporným rozvodem. Samozřejmě je daná problematika mnohem komplikovanější a dala by se o ní napsat rozsáhlá publikace. Vždy se totiž musí vycházet z konkrétní situace a mohou se vyskytnou
i případy, ve kterých ze zákona nelze manželství rozvést apod. Je nutné konstatovat, že rozvod manželství mohou vyřešit manželé bez pomoci advokáta.
Nicméně lze doporučit rozvod a vše s ním spojené s advokátem přinejmenším konzultovat, aby byl pro rozvod zvolen vhodný postup. Manželé tím mohou eliminovat emočně vypjaté situace, které mohou vést k iracionálním krokům, jež mohou mít v konečném důsledku vliv na průběh a výsledek rozvodu manželství.
[1] HRUŠÁKOVÁ, Milana, KORNEL, Martin. § 758 [Absence manželského či rodinného soužití]. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, marg. č. 2.
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kdy následně své vědomosti rozšířil v rámci doktorského studia a získal titul JUDr. Rodinným právem se zabývá již více jak osm let. V průběhu své praxe se setkal s množstvím různorodých případů, přičemž získané znalosti a zkušenosti (nejenom v rámci soudních řízeních) jsou nezanedbatelným přínosem pro naše klienty.
