"Naše advokátní kancelář SEDLAKOVA LEGAL je hrdým partnerem projektu Ochrana nápadu, jehož cílem je komplexně pomáhat startupům v realizaci jejich podnikatelského záměru. Projekt nabízí přehled kroků, které přímo souvisí s ochranou nápadů prostřednictvím práv duševního vlastnictví, připravenosti technologií, ochrany osobních údajů, budování business plánu a rozvoje brandu. Pokud Vás zajímají detaily projektu, můžete navštívit webové stránky Ochrana nápadu a sledovat projekt na sociálních sítích. Pro Ochrana nápadu jsme vytvořili následující unikátní článek, který vyzdvihuje důležitá témata pro každé vyjednávání s investorem."
Začínáte podnikat a hledáte investora pro svůj nápad? Tápete, jakým způsobem jej hledat a kde? A jak vlastně poznat, se kterou z nabídek nešlápnete vedle? Při zvažování investice je třeba mít na paměti mnoho faktorů určující konkrétní poměry Vašeho startupu. Jednoho investora bude zajímat startup typu seed (v rané fázi, kdy je produkt ještě bez zákazníků) a druhého naopak již vyvinutý startup s propracovaným podnikatelským záměrem a jasnou strukturou. Jelikož andělský investor (jak se mu ve startupovém prostředí běžně říká) nemusí být vždy opravdovým andělem, přinášíme Vám tímto článkem několik tipů, které Vám při vyjednávání o první investici rozhodně pomůžou.
Se sháněním investora nezbytně nutně souvisí vymezení příhodného právního rámce, který nastaví podmínky spolupráce tak, aby byly spravedlivě ošetřeny práva a povinnosti pro obě strany. Je zejména účelné zajistit si specializované právní služby, které zaručí, že podmínky nabízené spolupráce budou důkladně prověřeny. Tím se předchází možným komplikacím a řešení složitých sporů v budoucnu. Je totiž na denním pořádku, že pouze kvůli povrchní prověrce poměrů se slibné začátky podnikání později mění v neblahé konce. Na tomto místě je vhodné si uvést, jaké případné negativní situace mohou startupu v souvislosti s příchozí investicí nastat:
Zatímco startupy vyhledávají investory s cílem získat finanční prostředky pro svůj další růst, investoři nabízejí svůj kapitál s vidinou návratnosti vložené investice. Poskytnuté finanční prostředky se tak mohou přeměnit v řadu majetkových práv svědčících investorovi. Ten může požadovat i většinový podíl Vaší společnosti, což představuje překážku pro budování Vašeho businessu.
Čeho všeho jsem ochoten se vzdát?
Jednou z tradičních metod financování společnosti cizím kapitálem a současně alternativou k obstarání investora představuje bankovní úvěr. Zvážení této možnosti, jak získat finanční prostředky, se nabízí, pokud startup splňuje podmínky pro jeho poskytnutí. S problémy se v tomto případě setkávají především technologické startupy, jelikož nemají co nabídnout bance k zajištění dluhu.
Jako příklady alternativních metod financování je dále možné uvést crowdfunding či ICO (initial coin offering). Pokud dáte přednost soukromému investorovi či investičnímu fondu, budete postaveni před první náročnou otázku: za jakou částku investorovi vůbec nabídnout majetkovou účast ve společnosti a jak velkou investici poptávat. Důležité je mít při tom na paměti, že předmětem obchodu je hodnota Vaší firmy v budoucnosti, nikoli ta aktuální, ačkoli se to tak nemusí na první pohled striktně jevit.
Během samotného vyjednávání si investor dobře uvědomuje svou výhodnější pozici odvozenou od Vaší potřeby a touhy po jeho penězích. Nerovné postavení reálně zkresluje Vaše schopnosti přiměřeně vyjádřit jeho účast ve formě velikosti obchodního podílu. Faktická převaha investora pramení také z toho, že mnohdy jde o Vaši prvotní investici. Proto neprodávejte většinový podíl hned na začátku.
Projekt se vyplatí později akcelerovat. Nesmíte zapomenout, že investorovy peníze nejsou Vaše peníze. Jsou cíleny pro další rozvoj daného projektu. Investor se tím mnohdy stává spoluvlastníkem a startupista se s ním musí dělit o budoucí zisky.
Ujednání, která s Vámi zatočí, aneb na co je třeba dát si pozor?
Získání investice se v prvé řadě zakládá na schůzce s investorem a prezentaci Vašeho nápadu. Pro tento moment je více než vhodné s předstihem ošetřit způsob ochrany důvěrných informací vztahujících se ke startupu. V praxi se za tímto účelem sjednává tzv. dohoda o mlčenlivosti (NDA, non-disclosure agrrement), kterou lze uzavřít v rozsahu, na kterém se strany shodnou. Ve smlouvě s investorem (společenská smlouva, dohoda o výkonu práv ve společnosti, smlouva o tichém společníkovi) je třeba prvotně dobře specifikovat práva a povinnosti obou smluvních stran, zejména výši podílu na zisku. Nutné je zakotvit, kdo bude mít rozhodovací pravomoci, i jak budou probíhat schvalovací procesy.
Dokumentace by měla myslet také na způsob ukončení závazku a řešit nejen aktuální poměr mezi podnikatelem a investorem, ale především jeho další podobu do budoucna. Doporučuji i detailně upravit podmínky, za kterých může každá ze stran vypovědět smluvní vztah. Důležité je predikovat veškeré eventuality a smluvně je upravit. Žádoucí je tak například zakotvit ujednání o předkupním právu, či jiných přednostních právech. Doporučit lze i zahrnutí příhodných mechanismů pro řešení vzájemných sporů (dead-lock provisions), které mohou nahradit projev vůle blokujícího společníka.
Pozor na případné situace, kdy projekt selže, a investorovi bylo smluvně přiznáno právo část peněz požadovat zpět přímo od zakladatele. Jedná se o stav tzv. convertible note a označuje investici ve formě klasické zápůjčky. Ta je strukturovaná jako půjčka s úmyslem přeměny na majetkový podíl v případě splnění konkrétních podmínek. Na tomto místě je vhodné si připomenout rozdíl mezi investicí a zápůjčkou. Investicí rozumíme činnost, při níže se investor vzdává jisté dnešní hodnoty ve prospěch nejisté hodnoty v budoucnu, oproti tomu zápůjčka je prvotně konstruovaná jako vratná.
Investice může být vyplacena najednou, nebo po částech. Pokud se strany dohodnou na druhé uvedené možnosti, bývá v praxi jednotlivé vyplácení podmíněno dosaženými výsledky společnosti ve formě např. výše příjmů nebo počtem prodejů produktu. Úskalí této úpravy pak ale může spočívat v celkovém nastavení. Obzvláště při podmínce, kdy nedojde k naplnění potřebné fáze v určeném čase, další etapa investice se neuskuteční. Smlouva by měla současně obsahovat také ujednání o povinnosti investora poskytnout další kapitál v případě splnění sjednaného cíle.
Je na místě rovněž připomenout, že v žádném z případů vtahující se k investici se nelze později bránit skrze ochranu slabší smluvní strany. Při uzavírání investiční smlouvy se jedná se o B2B (business-to-business) vztah, na který nedopadá úprava o ochraně spotřebitele.
Pozor na přiznání nadměrných práv investorovi
Jak už bylo zmíněno výše, ve smlouvě s investorem je zejména potřebné pohlídat si způsob rozdělení práv a povinností mezi společností a investorem. V případě, že bude investor ze smlouvy nadán neobvykle rozsáhlým oprávněním, může to mít tíživý dopad na funkčnost startupu a způsob obchodního vedení společnosti vůbec. Nejčastěji pak dochází k poškozením podnikatele prostřednictvím ku příkladu zabránění dalšího investičního kola, prodej společnosti nebo dokonce i zrušení projektu vůbec.
Závěrem
Při zvažování vstupu investora do Vašeho podnikání je nutné nepodcenit přípravu. Aby se investor o projekt nejprve vůbec zajímal, je vhodné předem provést průzkum trhu, jak reagují na daný produkt zákazníci. Zpracování podložení věrohodnými daty je přitom pro budoucí úspěch klíčové. Vhodné je se předem zamyslet nad výší poptávané částky pro rozjezd podnikání, mít konkrétní představu o využití těchto prostředků a jasně formulovat protinabídku investorovi. V případě, že jednání nabere správný směr, je důležité ve fázi vstupu dále nepodcenit právní aspekty smlouvy a sjednat adekvátní rámec budoucí investice. V ideálním případě doporučuji najít investora, který poskytne nejen kapitál, ale i mentoring v podobě bohatých zkušeností z oboru.
Mgr. Jan Dohnal a Bc. Michaela Kurková https://www.ochrananapadu.cz/ 
Facebook / LinkedIN / Instragram