Povíme si příběh: "U zaměstnavatele jsme dělali Due diligence ("DD") a v rámci DD jsme kontrolovali, zda má dobře ošetřena autorská práva se svými zaměstnanci. Během DD jsme zjistili, že nemá. Museli jsme tak připravit dodatky. Tady to nebyl problém, ale mohl to být problém, kdyby těch zaměstnanců bylo více."
Takto začal David Šupej ↗ další díl podcastu Právo v kostce.
Protože jsme chtěli poukázat na nutnost řešení nastavení autorských práv. Celý podcast jsme rozdělili do tří tématických okruhů:
Zaměstnanci, kontraktoři a právnické osoby – podle toho, kdo stojí na druhé straně. Aby zaměstnavatel mohl s výstupem dělat, co chce, měl by mít dobře nastavena práva k výsledkům, která bude zaměstnanec vytvářet. Pokud na druhé straně nestojí zaměstnanec, ale kontraktor, nastavení autorských práv bude trošku jiné. No a u dodavatele, který je právnickou osobou, je režim také trošku odlišný.
David začal velmi prakticky (možná si trošku střílíme do vlastních noh): „V prvním okamžiku si řeknu. Budu muset utrácet za právníka?“
Je totiž strašně důležité, jestli zaměstnanec tvoří kreativní obah. U Uklízečky, nebo sekretářky asi nebude potřebovat investovat do nastavení autorských práv do pracovní smlouvy. Je velmi důležitý druh práce v pracovní smlouvě.
Pokud bude zaměstnanec vývojář, tak už bychom měli autorské právo řešit. Zároveň se ale může jednat o texty, hudbu, grafiku a další oblasti.
„My máme většinu klientů vývojáře, kde se vytváří autorská díla. My to většinou řešíme a ptáme se, zda je to potřeba řešit. Nestává se moc často, že by poptával revizi a měl to vyloženě špatně.“
"U zaměstnanců ale není potřeba autorská práva ve výsledku řešit, pokud zaměstnavatel nechce, protože už na ně pamatuje zákon. Pokud je ale fajnšmekr, určitě lze sjednat spoustu věcí jinak."
„V pracovní smlouvě to zvládneme dát do dvou odstavců,“ doplnit David.
Jak? To se dozvíte v podcastu ↗.
Pokud zaměstnanec vymyslí něco opravdu převratného, může po zaměstnavateli žádat tzv. dodatečnou odměnu. I toto lze však ve smlouvě vyloučit. Zároveň se právo na dodatečnou odměnu netýká počítačových programů, databází a kartografických děl.
„U počítačových programů, databází a kartografických děl platí pravidla pro zaměstnanecká díla. Tam má objednatel práva, jako by šlo o zaměstnance.“
Pokud to je něco jiného (než počítačový program...), bude objednatele zajímat licence – výhradní/nevýhradní, na jaké území se vztahuje, časové omezení.
OSVČ bude ale často kromě software či databází dělat i další kreativní činnost: „Pak je dobré mít nastavenou tzv. licenční pyramidu,“ dodává David.
Ptáte se, co uvést do smlouvy s kontraktorem? Pusťte si podcast v čase od 19:40 ↗.
U těchto práv je to dost podobné, jako u kontraktorů, jen je potřeba koukat se trošku více za roh a podívat se, jak to má společnost nastaveno se svými kontraktory.
Prakticky jsme si posvítili na výhody a nevýhody jednotlivých způsobů úpravy. Je lepší jít formou kontraktorů nebo zaměstnanců? Je lepší si zaplatit dodavatele společnost?
Stačí přejít do času 25:47 ↗ a dozvíte se, jak to vnímá David ↗. Závěrem jsme naťukli také Švarcsystém.
Víte, že mezi dvěma právnickými osobami nemůže vznikat Švarcsystém?
Celý díl podcastu poslouchejte zde:
Apple Podcasts ↗
