S počátkem příštího roku, konkrétně 1. 1. 2021, vstoupí v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“) ve formě zákona č. 33/2020 Sb. K novelizaci dochází především z důvodu, že je jmenovaný zákon účinný již od roku 2014 a za uplynulých 6 let účinnosti se objevilo množství výkladových nejasností a legislativních mezer (tj. určitých situací, které zákon vůbec neupravuje nebo upravuje na různých místech rozdílně). Novela zákona o obchodních korporacích si klade za cíl především pomoct právnickým osobám s velkou administrativní zátěží, která momentálně na (především malé) obchodní korporace dopadá.
Důležitou informací je, že obchodní korporace a družstva budou muset ujednání zakladatelských právních jednání a společenských smluv uvést v soulad s obligatorními (tedy povinnými) ustanoveními zákona do jednoho roku od účinnosti novely, tj. do 1. 1. 2022. Do 6 měsíců od účinnosti novely zákona (nestanoví-li zákon u určitých listin nebo skutečnosti jinak) musí taktéž provést zápis skutečnosti, jež se dosud nezapisovala, a založit nové listiny do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu. Pokud tak obchodní korporace nebo družstvo neučiní ani po dodatečně stanovené přiměřené lhůtě, může být na základě návrhu rejstříkového soudu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, soudem zrušena a zlikvidována.
Jaké změny novela přináší se dozvíte v tomto článku.
Současné znění zákona o obchodních korporacích stanoví, že společník kapitálové společnosti (tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) musí splatit peněžitý vklad na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva zřízeného správcem vkladu. Háčkem je, že tento účet musí být zřízen vždy, tedy i v případě, kdy je zakládána tzv. „nízkokapitálová“ společnost. Příkladem této společnosti je jakékoliv s.r.o. s vkladem ve výši 1 Kč. I kvůli této 1 Kč je ale nutné založit zvláštní účet, přičemž náklady na jeho založení a správu jsou nemalé a celý proces je časové náročný.
S novelou zákona o obchodních korporacích je zakládání speciálních účtů u společností s ručením omezeným s takto nízkým vkladem konec. Novela sice neruší těmto právnickým osobám povinnost splatit vklad na zvláštní účet jako takovou, zavádí ale výjimku v případě vkladu do základního kapitálu obchodní korporace do výše 20 000 Kč. Vklad do této výše je možné splatit i jiným způsobem, např. přímo do rukou správce vkladu.
Již nyní je možné vypustit určité údaje ze stanov či společenské smlouvy obchodní korporace, pokud jsou potřebné pouze při založení společnosti. Ilustrací těchto údajů může být např. volba prvních statutárních orgánů, ocenění nepeněžitého vkladu, vkladová povinnost zakladatelů, určení správce vkladu. Doposud se ale na tento výmaz údajů hledělo jako na změnu stanov či společenské smlouvy (resp. situace nebyla zákonem výslovně řešena, v praxi bylo ale obvyklé pohlížet na tento výmaz jako na změnu). Aby bylo možné předmětné dokumenty změnit, je nutný souhlas valné hromady či souhlas všech společníků. Jedná se tedy o další administrativní a finanční zátěž.
Novela zákona o obchodních korporacích výslovně stanoví, že vypuštění některých údajů, které při založení společenská smlouva obchodní korporace obsahuje (údaje dle § 146 odst. 2 zákona o obchodních korporacích) není změnou společenské smlouvy. Dále zákon stanoví, že se toto „vypuštění“ může právnická osoba svěřit do působnosti jednatele. Tato změna tedy bude značně jednodušší, rychlejší a levnější.
Per rollam rozhodování, tj. rozhodování mimo valnou hromadu, je v proběhnuvší pandemické době často používanou metodou. Jak na něj, si přečtěte v našem předchozím článku. Existuje skupina korporací, která musí při rozhodování per rollam dle současné právní úpravy vyhotovovat rozhodnutí formou veřejné listiny, tj. notářského zápisu. Stejnou formu by mělo mít i každé vyjádření zaslané jednotlivým společníkům, což vytváří nemalý finanční náklad.
Díky novele zůstane povinnost formy veřejné listiny pouze u návrhu rozhodnutí a dále u rozhodnutí samotného. Společníkům stačí zaslat toliko neověřenou kopii veřejné listiny o návrhu rozhodnutí, čímž se náklady podstatně sníží. Podpis na vyjádření jednotlivých společníků musí být nadále úředně ověřen!
Zákon č. 33/2020 Sb., nemění jenom zákon o obchodních korporacích, ale i občanský zákoník. Novela se týká zejména ustanovení souvisejících s právnickými osobami. Novela vkládá do občanského zákoníku nový § 158a, který stanovuje povinnost po celou dobu existence obchodní korporace uchovávat zápisy z jednání nevyššího orgánu (tj. valné hromady) i s přílohami. Pokud dojde ke zrušení korporace s likvidací, budou dokumenty likvidátorem archivovány na dobu 10 let po zániku právnické osoby.
Dosavadní úprava umožňuje, aby byla do voleného orgánu korporace či družstva zvolena právnická osoba. Děje se tak poměrně často, především u větších společností. Nikde ale není zakotvena povinnost stanovit, kdo za právnickou osobu v této roli dále jedná. Zpravidla by tedy měl za právnickou osobu, která je členem voleného orgánu prvotní právnické osoby, jednat její jednatel. Co ale dělat v případě, že je i dalším jednatelem v oné společnosti právě právnická osoba? Tento scénář není zcela neobvyklým. Jedná se o tzv. „řetězení“. Tento jev bývá velice často zneužíván a dané korporace jsou využívány jako tzv. „bílí koně“. Tímto způsobem taktéž dochází k daňovým únikům, neboť není prakticky možné dohledat osobu, která by za daného člena měla jednat a odpovídat.
Novela chce tuto praktiku ukončit. Nově stanoví, že je nutno ve lhůtě 3 měsíců (ideálně ale bez zbytečného odkladu) po jmenování právnické osoby do volené funkce stanovit a zapsat do obchodního rejstříku osobu, která ji bude ve funkci zastupovat. Tato osoba musí splňovat základní zákonné požadavky a předpoklady pro výkon funkce (např. bezúhonnost). Pokud si právnická osoba tuto povinnost nesplní, účast právnické osoby ve voleném orgánu automaticky ze zákona zanikne. Stejně se bude postupovat i v případě zániku zmocnění zástupce právnické osoby a včasného nejmenování zástupce nového.
I toto zlepšení transparentnosti ale nejspíše ponese některé problémy. Jedním z nich je fakt, že není nikde stanoveno, že by měla právnická osoba zvolit pouze jednoho zástupce. Může jich tedy zvolit více a nikde není jasně stanoveno, zda každý z nich jedná samostatně či zda jsou společnými zástupci.
Smlouva o výkonu funkce upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. V současnosti platí, že pokud není smlouva o výkonu funkce schválena, tak je relativně neplatná. Bude tedy neplatná pouze v případě, kdy se neplatnosti někdo dovolá. Toto pravidlo ale není stanoveno zákonem, pouze dovozené praxí.
S účinností od 1. 1. 2021 nastává radikální změna. Pokud nebude smlouva o výkonu funkce schválena, nenabude vůbec účinnosti. Pokud bude schválena nejvyšším orgánem společnosti (tedy valnou hromadou), nabude účinnosti zpětně ke dni uzavření dané smlouvy nebo ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, případně ke dni, který valná hromada stanoví. Tato zpětná účinnost je praktická hlavně z hlediska aplikační praxe – nebude již totiž nutné zvlášť schvalovat odměnu ze smlouvy o výkonu funkce za dobu od uzavření smlouvy do jejího schválení.
Novinkou je i to, že pokud je smlouva o výkonu funkce v rozporu se společenskou smlouvou, uplatní se pravidla stanovená ve společenské smlouvě. Toto ustanovení má zabránit obcházení zákona.
Novela zákona o obchodních korporacích vychází vstříc dalšímu judikatorně často řešenému pravidlu. Novela zákona přináší výslovné řešení nutnosti zveřejnit utajené informace. Zpráva o vztazích dle § 82 zákona o obchodních korporacích tedy nebude muset obsahovat informace, které jsou dle jiných právních předpisů považovány za utajené. Pokud ale budou tyto informace ze zprávy o vztazích vypuštěny, je nutno tuto informaci ve zprávě uvést a uvést i důvod neuvedení utajených informací.
Dalším druhem informací, které jsou nově upraveny, jsou informace podléhající obchodnímu tajemství. Ty je možné uvádět v zobecněné formě.
Novela také upravuje další praktickou otázku. Explicitně totiž stanovuje, že je zpráva o vztazích vždy předmětem přezkumu ze strany auditora, pokud této kontrole podléhá také výroční zpráva. Ze strany auditora bude tedy posuzováno, zda není zpráva o vztazích v rozporu s ostatními auditorem zjištěnými informacemi a zda není zkreslená.
Jedná se o jednu z nejradikálnějších změn současného zákona o obchodních korporacích. Abychom si mohli vysvětlit změny, které novelizací nastanou, podíváme se nejprve na to, jak vypadá monistické řízení akciové společnosti v současné době.
Monisticky řízená akciová společnost musí zřízené další dva orgány – správní radu a statutárního ředitele. Neliší se tedy v mnohém od akciové společnosti dualisticky řízené, která má taktéž dva povinně zřizované orgány odlišného názvu (představenstvo a dozorčí radu). Již z názvu je ale jasné, že monistický systém by měl mít, kromě valné hromady, pouze jeden další povinně zakládaný orgán. V současné době trápí monisticky řízené akciové společnosti také nedostatky ve výkladu pravomocí jednotlivých orgánů, které jsou určeny odkazem na orgány dualistického systému. Vzniká zde problém rozdělení pravomocí mezi správní radu a jejího předsedu, který ale může být zároveň i statutárním ředitelem. Poté není zcela jasné, která pravidla tedy na tuto osobu dopadají.
Problémem je i to, že správní rada není nejvyšším ani statutárním orgánem, zároveň ale vykonává dozorové a částečně i statutární funkce (obchodní vedení, zbytková působnost). Správní rada má v současnosti tři členy, pokud stanovy neurčí jinak. Statutárním orgánem je statutární ředitel.
Nově bude zrušena funkce statutárního ředitele jako voleného orgánu, společně se zrušením funkce předsedy správní rady. Jediným orgánem, který bude nadále existovat, bude správní rada jako statutární orgán a samozřejmě valná hromada jako nejvyšší orgán. Správní rada bude vykonávat činnosti kontrolní i činnosti spadající pod obchodní vedení. Všechny pravomoci budou tedy koncentrovány do jednoho orgánu. Tímto by mělo dojít k narovnání všech výkladových nejasností. Členové správní rady budou 3, pokud nestanoví stanovy jinak.
Zákon č. 33/2020 Sb., mění dále i zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, který přímo souvisí s právnickými osobami. Táto změna cílí na snížení počtu „mrtvých“ obchodních společností. Jedná se o společnosti, které mají např. pouze virtuální sídlo, žádné zaměstnance, neukládají do sbírky listin povinné dokumenty a většinou působí pouze opětovně jako „bílí koně“ např. v daňových podvodech (které si ostatně novela klade za cíl eliminovat).
Pokud obchodní korporace nepředloží účetní závěrku za dvě po sobě následující období (tato povinnost je stanovena zákonem o účetnictví a rejstříkovým zákonem) a to ani po výzvě soudu a po uplynutí dodatečné lhůty, bude možné obchodní korporaci zrušit. Soud bude moci korporaci zrušit z i úřední povinnosti s tím, že tento údaj bude zapsán i do obchodního rejstříku. Bez likvidace bude možné společnost zrušit po roce od zahájení tohoto řízení. Pokud bude v jednoleté lhůtě kýmkoliv prokázáno, že majetek korporace je vyšší než náklady likvidace, dojde ke zrušení s likvidací.
Novela dopadne prakticky na všechny právní formy korporací a družstev. Dojde ke nížení administrativní zátěže a zároveň i k rušení neaktivních společností. Důležité je, že obchodní společnosti nesmí zapomenout upravit svá zakladatelská právní jednání a společenské smlouvy do souladu s novelizovaným zněním zákona. Až časem se ukáže, čemu novela pomohla a co naopak zhoršila.
Pokud budete potřebovat pomoci s přeměnou požadovaných dokumentů či korporátní strukturou, nebo máte další otázky k dané problematice, neváhejte nás kontaktovat.
Pokud vás zajímají další korporátní aktuality, přečtěte si náš dřívější článek o LEX COVID a rozhodování valných hromad a obecně o LEX COVID a rozhodování orgánů právnických osob.